Proč se opalujeme?

Již ve starověkém Řecku byla světlá pleť symbolem vysoké společenské třídy. Uplynou tisíciletí, než se typický letní opálený tón stane náhodou a díky slavnému módnímu návrháři symbolem společenské prestiže. Stalo se tak ve dvacátém století, ve stejné době, kdy se začala odhalovat i biologická užitečnost tmavší pleti.

Kromě estetické otázky má opálení i vědecké vysvětlení – slouží nám k ochraně před slunečním zářením. Genetika vysvětluje, že po mnoha generacích mají některá etnika světlejší odstíny než jiná, i když o tom, zda se opálení stane populárním, rozhodují módní a kulturní záležitosti.

Náš ochranný štít

„Opálení je biologickou reakcí na působení ultrafialového záření,“ vysvětluje pro OpenMind Ellen Quillenová, vědecká pracovnice z oddělení genetiky Texaského institutu biomedicínského výzkumu (USA).

Když se opalujeme, některé buňky v naší kůži zvané melanocyty nás chrání před poškozením způsobeným slunečním zářením tím, že vytvářejí melanin, který funguje jako ochranný štít proti světelným paprskům.

Průřezový pohled ukazující ztmavnutí odstínu kůže v důsledku produkce většího množství melaninu k překonání poškození melaninu způsobeného UV zářením. Kredit: Scientific Animations.

Tento typ záření způsobuje mutace v DNA – s rizikem vzniku rakoviny – a rozkládá živiny, jako je kyselina listová, která je zodpovědná za dobré fungování buněk. Poškozuje také kolagen a další kožní bílkoviny, což zvyšuje výskyt vrásek.

„Melanin se vyrábí a balí do vezikul, které se přenášejí a hromadí kolem buněk, aby chránily jejich DNA před ultrafialovým zářením,“ říká Paola Pasquali, dermatoložka a členka Výboru pro média a vztahy s veřejností Evropské akademie dermatologie a venerologie.

Když se vystavujeme slunci, jeho paprsky aktivují buňky, které vylučují melanin. Tento pigment absorbuje záření a činí nás hnědými. „Je to obranný mechanismus,“ říká Pasquali.

O opálení rozhodují geny

Lidé s tmavší pokožkou vylučují více melaninu, a proto jsou na toto záření méně citliví. „Hladina melaninu v kůži se u různých etnických skupin liší,“ říká Christine Lind Behrensová z preventivního a informačního oddělení Dánské onkologické společnosti (Danish Cancer Society).

Podle toho může mít člověk typ kůže 1 až 6.

Podle toho může mít člověk typ kůže 1 až 6. Jednička bude odpovídat osobám velmi citlivým na slunce (typické pro severské země), zatímco šestka bude spojena s lidmi s velmi tmavou pletí (běžné v Africe), kteří se téměř nikdy nespálí. Dánská společnost pro boj proti rakovině a nadace TrygFonden zahájily s cílem zvýšit povědomí o poškození kůže sluncem kampaň „Pomozte Dánovi“.

Ethiopané mají velmi tmavou kůži, vylučují mnoho melaninu na obranu proti slunečnímu záření, které je v této oblasti velmi vysoké. Kredit: Rod Waddington

Experti zdůrazňují, že nadměrné záření škodí každému. „Při dostatečném vystavení ultrafialovému záření dojde k poškození slunečním zářením u každého, bez ohledu na to, kolik melaninu produkuje,“ varuje Quillen.

Proč je jedna etnická skupina tmavší než druhá? Je to způsobeno genetickou složkou, která se dědí po mnoho generací. Člověk s tmavou pletí tak bude mít předky, kteří žili v blízkosti rovníku, kde je záření po celý rok velmi intenzivní.

„V průběhu času přirozený výběr zvýhodnil genetické varianty, které způsobují, že lidé žijící v těchto prostředích s vysokým ultrafialovým zářením produkují hodně melaninu na svou ochranu,“ říká Quillen. Po několika staletích se genetické varianty přenesly na jejich současné potomky, kteří mohou, ale nemusí žít ve stejné oblasti jako jejich předkové.

Chanel uvedl na trh opálení

Přestože je to právě genetická složka, která určuje specifický odstín pleti etnické skupiny, konotace těchto odstínů ovlivňují kulturní záležitosti. V Indii se mnoho žen, většinou tmavé pleti, snaží zesvětlit svou kůži a napodobují tak západní model.

Díky návrhářce Haute Couture Coco Chanel se ve 20. letech 20. století stává opálená pleť módní. Kredit: Time/Getty

V jiných asijských zemích, jako je Čína nebo Korea, se ženy vyhýbají slunci, aby si udržely světlou pleť, protože se jim zdá krásnější než opálená. Obávají se také rizika rakoviny, jak ukázala studie provedená mezi asijskými ženami žijícími v Austrálii.

„Svým způsobem je to kulturní záležitost a závisí také na módě. V Indii přidávají něco do opalovacího krému, aby pokožka vypadala bělejší, zatímco mnoho Dánů se chce ze slunečné dovolené vrátit opálených,“

říká Lind Behrens.

Od starověkého Řecka byla světlá pleť považována za ukazatel vyšších společenských vrstev, které nemusely pracovat od slunce nahoru do slunce dolů jako otroci s opálenější pletí. Byla to francouzská návrhářka Coco Chanel, která ve 20. letech 20. století neúmyslně propagovala opálení poté, co se spálila na výletě na jachtě. Tím skončilo spojování opálené kůže s nižšími třídami.

Od té doby je opálení na Západě uctíváno, existují solária, opalovací ubrousky a široký kosmetický arzenál. I když je opalování pozitivní pro stimulaci syntézy vitaminu D, mělo by se provádět v malých dávkách a vždy s ochranou. „Dnešní slunce znamená zítřejší předčasné stárnutí,“ připomíná Pasquali.

Od Laura Chaparro

@laura_chaparro

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.